Rokem 1969 to nekončí
Může se zdát, že s koncem šedesátých let se rozvoj areálu zastavil, ale není to tak úplně pravda. Dílčí úpravy proběhly i před mistrovstvím světa 1981, kdy se například na vnitřním okraji dráhy vybudoval třímetrový bezpečnostní asfaltový chodníček a také se upravila věž rozhodčích. V archivu Favoritu Brno se však dochovaly i projekty na další zvelebování stadionu. Jednalo se například o přístavbu ubytovacích buněk pro závodníky na stávající garáže, později se tato vize přenesla na budovu mezi příjezdovou bránou a hlavní budovou na druhé straně areálu. Stavět se mohl také objekt veloservisu, který byl situován za tělocvičnou. Existují rovněž plány na položení dřevěného povrchu dráhy. Známé jsou i návrhy na přemostění čtyřproudé komunikace z velodromu do areálu cyklistické vesničky, který byl vybudován také v druhé polovině šedesátých let a sloužil jako zázemí pro sportovce s chatkami, restaurací, saunami a třeba i rybníčkem. Tyto záměry se však nikdy neuskutečnily, stejně jako četné plány výstavby zcela nového velodromu, kdy první zmínky o tomto úmyslu se datují již do období konce druhé světové války.
Nové tisíciletí
V průběhu let byl betonový povrch několikrát revitalizován. Většinou se jednalo o odborné otryskání dráhy pískem pod vysokým tlakem, což mělo za následek její zdrsnění a z toho plynoucí zrychlení. Naposledy se tato korekce realizovala v roce 2017 před Olympiádou dětí a mládeže, kdy se spolu s touto úpravou ještě zbrousily hrany jednotlivých betonových panelů pro co nejhladší a nejplynulejší přechod mezi nimi. V průběhu času totiž jednotlivé desky proti sobě poklesly i o více než centimetr a přejezd přes ně byl značně nekomfortní a pro závodníky potenciálně nebezpečný.
Brněnská cyklistika má olympijského vítěze Jiřího Dalera a nespočet medailí z Mistrovství světa a Evropy, které v minulosti přivezli třeba Ivan Kučírek, Milan Puzrla, Iva Zajíčková, Igor Sláma, Jiří Škoda, Svatopluk Buchta a nebo v nedávné době Pavel Buráň, Alois Kaňkovský, Martin Bláha s Jiří Hochmannem, Tomáš Bábek a další. Cyklistika je tak bez přehánění nejúspěšnějším sportem na území města a jen díky vytrvalé píli a oddanosti k tomuto sportu, jsou brněnští cyklisté stále schopni vozit z významných akcí cenná umístění i přes to, že podmínky pro jejich rozvoj zdaleka neodpovídají světovým standardům a historickému významu, který tento sport v Brně má.